Psotník

[Spustit prezentaci]

Ahojte, jmenuji se Hany. Vyklubala jsem se 3.5.2003 v Třinci a když mi byly 4 měsíce, odvezla si mě panička Verča.

Od té doby ji pravidelně minimálně 3krát denně rozčílím, ale i minimálně 5krát denně rozesměji a potěším.

V klubacím listě mám napsáno, že prý jsem nějaký žako kongo, ale podle mě je to blbost, protože já si myslím, že jsem člověk.

Mám svůj pokojíček, kde mám prolézačky a klec, ale tam si chodím jen na semínka!

Taky spinkám v ložnici s Verčou na mém polštáři.

Několikrát za noc Verča vstane a nechá mě udělat ,,kak,, na noviny vedle postele.

Už se párkrát stalo, že jsem udělala ,,kak,, na polštář, ale to bylo výjimečně. Většinou proto, že jsem před spaním měla jablíčko, fakt.

To je zatím vše k mému představení a když něco vymamlasím, tak se vám pochlubím.

Sepsáno v lednu 2004

Dobré odpoledne, vítám vás na mé stránce. Jmenuji se Tequillka. Bydlím ve stejném paneláku jako Bettyna, jen o několik pater výš, takže mám větší přehled.

Jsem Parson Russell, patřím k teriérům. Narodila jsem se 19.6.2003 jako druhá z pěti štěňat v Jeřeni u Karlových Varů. Moje jméno Tequilla je indiánského původu a znamená Vulkán .

Moji páníčci Martinka a Pája si mě přivezli domů v pondělí 18.08.2003. Právě mi byly 2 měsíce, kdy jsem mohla odejít od maminky. Zůstala jsem tam jako úplně poslední štěňátko ze všech mých 3 brášků a 1 sestřičky. Ti všichni už měli své páníčky a paničky.

Protože je nás Parson Russell teriérů zatím ještě málo, pokaždé je na nás vypsaný pořadník na majitele. No a tak se den sešel se dnem, okolnost s okolností a čekala jsem na ten osudový okamžik… Když se objevili ve dveřích, chvíli jsem stála zírala a pak jako by mi nožičky samy poskakovaly! Běhala jsem od jednoho rohu k druhému, tahala všude kolem povalující se hračky, předváděla se, jen abych na ně pořádně zapůsobila  Slovo dalo slovo a patřím svým páníčkům.

První noc jsem ani jednou nezakňourala!!! To jsem statečná,že? A začalo pravidelné venčení. Nejprve jsem vůbec nechápala proč mě tahají pořád ven, možná právě proto, že tam bylo tolik dobrot jako papírky, nedopalky od cigaret (ty mi obzvláště chutnaly), zbytky jídel, psí exkrementy atd. No a po procházce jsem se doma vesele vyčůrala na koberec. Utíkal čas a začalo mi to pomalu docházet. Teď čůrám a kakám už jenom venku. To by bylo, dělat v půl roce takovou ostudu!!! No fuj.

Také jsem navštěvovala psí školku. Už mám všech 10 lekcí za sebou a získala jsem Certifikát, heč. Tzn. že základní výchovu mám, papírově už jsem dospělanda.

Páníčkové mě krmí pouze suchými granulemi, takže neustále pokukuji, co dobrého jim upadne, abych to mohla slupnout. Tvrdí o mně, že jsem nenažranec a že bych sežrala i naporcovanou krávu, ale jak na tohle přišli?

Oba páníčci chodí do práce a vrací se odpoledne. Tady nastává okamžik, kdy jim dokazuji, co všechno umím vyvést, když mám volnou ruku. Už mám na svědomí nějaké ty loužičky, ukousala jsem všechna poutka, rozžužlala tkaničky, roztrhala tapety, rozkousala budík a indulonu, vypreparovala knoflíky od pyžama, dvakrát vyžrala odpadkový koš, rozcupovala kapesníky, vytahala štětiny ze smetáčku, sežrala dvě svíčky a vánoční řetěz, rozkousala dvě ozdoby atd. atd. Také mi chutnají sirky a jednou jsem ochutnala jed na krysy (mohu dodat jen – bylo mi moc zle, ale paní doktorka z veteriny mě zachránila). Vše dopadlo nakonec dobře. A tak jsem prý k sežrání a moc roztomilá…

Nebojte, nejsem jenom takový divoch, umím být i hodná a poslušná. Snažím se pokaždé, když jsme všichni tři pohromadě. Vždyť také, za každé poslechnutí dostávám dobrůtky a dá se tohoto nevyužít? Chodíme na dlouhé procházky do lesoparku v Hostivaři, kde běhám pro míček a nosím ho páníčkům, hraji si s ostatními pejsky, běhám po kládách, vyskakuji na lavičky a za to všechno mě stále chválí. Už se těším na léto, až budu plavat ve vodě, snad mě konečně pořádně utahají.

Přichází pozdní večer a všichni tři spíme. Kde jinde, než v jedné společné posteli…

Tak ahoj, zdraví Tequillka.

[Spustit prezentaci]

Žako je neskutečně inteligentní a vynalézavý tvor. Tohle je několik týdnů starý případ.
Klea se naučila vyhazovat cédéčka a dévédéčka z regálů ve stěně. Dělala to napřed tak, že se dostala pod regál a vyhazovala krabičky s CD nebo DVD, co měla nad sebou. Jednou ale vzala krabičku, na které ležela další, jen byla posunutá víc dozadu. A jak Klea házela spodní krabičku přes sebe, tak ta horní jí spadla na hlavu. Klea se lekla, ulítla na voliéru a tam strašně remcala. Nechtěl bych být tou krabičkou, ta to pěkně schytala…
Pak byl několik dní klid, než Klea vymyslela novou strategii. Postaví se nahoře na samotný kraj, samozřejmě zády do prostoru a překlopí se dozadu. Potom pohodlně visí a háže dolů vše, na co dosáhne. Udělal jsem protiopatření, a sice to, že jsem tam položil předmět, kterého se papoušek bojí. V tomto případě to byla obrovská psí bačkora, ale to zabralo jen na chvíli. Jak je vidět na fotce, už se toho papoušek nebojí. Takže teď mám jen tyto možnosti:

• 1. Trpělivě uklízet cédéčka a dévédéčka zpět a doufat, že to papouška přestane bavit.
• 2. Přemístit krabičky někam jinam.
• 3. Dát tam dalšího a silnějšího „bubáka“.
• 4. Zabavit papouška něčím jiným.
• 5. Nechat papouška, aby z bytu udělal ekologicky nezávadný holobyt

Abych to neprotahoval, já jsem použil současně body č. 2 a 4, papoušek se pokouší o bod 5.

Obrázek k článku – dokáže tohle váš kečup?

Takhle blbnout dovede jen papoušek. A všimněte si, jak je na konci na ten klacek rozčílený…

Za ten čas, co mám Kleu, se dostala do spousty fotomontáží pro srandičky. Jsou tam i legrácky s korelama, které jsem měl před Kleou nebo zároveň s ní. Venda už bohužel nežije, to je ten na konci galerie s „ohoblovaným“ čírem. Ti dvě další jsou Pepa a Ferda (Ferda je samice). Už je nemám, protože je Klea dost otravovala, dal jsem je kamarádce do Kladna.

[Spustit prezentaci]

V září 2007 oslavila Klea první půlrok života. Zvykla si náramně na fungl novou klec, na moje návštěvy a stačila zničit spoustu věcí, hlavně počítačové myši. V této době už uměla asi 25 slov, začala mluvit už ve čtvrtém měsíci. A vůbec se nebojí psa, ten se spíš bojí ptáka

[Spustit prezentaci]

Tady je Klea stará zhruba čtyři měsíce, jsou to fotky z června 2007.

[Spustit prezentaci]

Toto je první fotogalerie papouška z května a června 2007. Na první fotce mám Kleu zhruba tři minuty. To byla čerstvě vystrčená z krabice do její první klece.

[Spustit prezentaci]